Ñyé'án Ñkóbán Búlu - Añgan 01 - Ntótán Bífíá
1. Bí á yé'è ñkóbánê Búlu. Bí á tátè aa ntótán bífíá. Ású átáta'a, tót ê bífíá biná:
mõt |
|
fám |
|
móñgô |
|
miñgá
2. Bí tame fombõ nyúle mõt-a-binam. Tót ê bífíá biná:
nlô |
|

abõbõn

asú
anyu |
|

õyêm

èñgoñ
3. Bí tame yé'é bifíá bifê yà nyúle mõt-a-binam. Tót ê bífíá biná:

ñkuk

dóp

añgêtêñ

abè

abóñ

mbíên
4. Bí tame yé'é bifíá bifê yà bíôm bí á bõmane bía. Tót ê bífíá biná:

ndá

abá

abembá

mfin


mbé

andìl

balánda

bõbõ
5. Ású mam mefê, tót ê bífíá biná:

abeñgê

nsêlek

zēn

ntyíl

njóñ

mfaká

èsalak

ñgon

tawôlõ

õvôn

èbak

èdúí

tondõ

ñgeñga

fálák

akun

nlam

kolô

afan

ñka

mbep

miñkêñe

ñgombàñ

õfumbí

asá

ñkòl, nsáñgá

nsiñga

ètam

zêñ

õkala
abòk

nsà

abôk
afêndêk, ndam, nlóñ
bóol, õlantyáa, makôsa
èdùñ, kòs, mvás, ñgol, mfō, ñkpwas
tít, ñgōm
dên, mbú
vió, bikõkõ, biyáé, èyó, õsé
fós, ñgbwêl, vioé, èñgôñgól, èviele, èvôvoé, õñgôla, õbut, õdumú
èdók, èkambê, monê, abui, èkôkóé, mbamba, anên, ètun, ayàp, mváé, adìt, abeñ, atyêñ, nyumín, tyítyóé, mfí, sôn, dên.
6. Ású éji'an ntótán, tót ê bífíá biná:

mbàtô'õ

afõ'ôlõ

lô'õ

nja'a

ñká'álé

ñyê'êle

èkasa'a, èkañgè
abóñkô'õ, bó'o, fe'ê, lô'õ, ndu'á, ñka'á, wo'o, ñga'a, zo'óyañ
7. Ású ntótán ntyõá, tót ê bífíá biná:

mvaé

akóé
jôé |
|

mbaé

atóé
mváé, mintáé, èsáé, mbaé
mvôé, amvôé, asòé, atóé, fóé, sóé, mbóé, èsôsôé
fui, õtúi, abui, akúi, akêkúi, èbúi
8. Ású mintótán mí á límítan, tót ê bífíá biná:
mōs

aamōs
alú

aalú
aakítí, aazàñ, õôjàn
betaa, baabe, saáke, aakeêke, õbaañgam, tyé kpwaá
9. Bí tame yé'è bifíá bifê. Tót ê bífíá biná:

õsôé, õtõñ

máñ

õkàñ

tí'a

ètíson

ayák
afôla, vôm, zasí
10. Bí tame yé'è bifíá biset. Tót ê bífíá biná:

èfúmúlu

èvíndi

èvêle

zo'óbon

mfōl

minsò

añgôõ

èsóvé

bisêe

èfúfum
11. Bí tame yé'è bifíá bifê. Tót ê bífíá biná:
aañgõ'é
õkòn: mebata, sábiase, tít
õnòn: kõs, ndõé, õdú, õsánzá
fut (fut afan), mbó (mbó-ñnôm, mbó-ñgál)
12. Ê báná bê ne jé?




















































Mimfèfè Bífíá
añgan (abui: mêñgan): _("lesson"/"leçon")_
èla'aé, (èla'é) (abui: bila'aé (bila'é)): _("comment"/"commentaire")_
èmek (abui: bimek): _("introduction"/"introduction")_
ñkpwáa (abui: miñkpwáa): _("previous"/"précédent")_
ê set: _("to add/apply a color"/"colorer, mettre de la (une) couleur")_
èset (abui: biset): _("color, paint"/"couleur, peinture")_
Áñgan díná é ne ème' mfá'á yà ye'è ñkóbán Búlú. Áñgan díná d'á me' bikañgá. Ñg'ô yênê jam èziñ d'á ndêñêle ñgê ke náa wo kômbõ vê bía melêp, tili'i dê mfá'á ya bila'aé.
This lesson is our introduction to leaening how to speak the Bulu language. This lesson introduces letters. If you see something that is problematic or you want to suggest something, write it in the Comments section.
Cette leçon est une introduction à l'apprentissage à parler la langue Boulou. Cette leçon est une introduction aux lettres. Si tu vois quelque chose qui est problématique ou si tu veux faires des suggestions ou recommendations, écris ça dans la section des commentaires. (n k o b o b u l u AT g m a i l dot c o m)
Nsámá'a-Ndetên: http://www.nkoboboulou.com/nkoban/Angan01.htm